Dobrý večer pozemšťané a obyčejné bytosti,
dnes píši blog já, a tak Vám dopředu radím....abyste ho raději nečetli. Ale už k věci.
Dnes byl, díky včerejší bojovce ( o které hodlám hovořit za chvíli), budíček posunut na 8:50 a snídaně na 9. Než jsme se všichni docourali do jídelny bylo skoro půl deváte, a tudíž čas na počítače. Dnes bylo dopoledne na počítačích speciální, jelikož jsme si předváděli všechno, co jsme za poslední týden vyrobili. Každý měl svůj výtvor něčím zajímavý a speciální, a proto toto dopoledne pokládáme za velice hezké a zdařilé. Samou zapáleností jsme dokonce zapomněli na svačinu, takže staré, dobré jablko přišlo na řadu až odpoledne.. Chudák....
Vepřové, mrkev a brambory... to byl náš né příliš dobrý oběd, ale naneštěstí to zachránila rajská polévka, takže nikdo nezůstal hladný. Při polévce byla dokonce vyhlášena soutěž, ( složte své jméno z těstovinových písmenek) o které skoro nikdo nevěděl, kvůli tichému hlásku našeho vedoucího - Davida, a tak bod získal málo kdo. Smutná část přichází.... poslední odpolední klid... nevím jak ostatní, ale já ho celý prospala, a tak Vás ušetřím o dlouhý popis poledního klidu. Na řadu přišla hra, která se lehce podobala té, kterou jsme hráli loni. Už víte? No, pro ty pomalejší, byla to ta, při které jsme v týmech "běhali" po Loutí a dobývali jsme "hrady", ve kterých byl poklad (tenisák). Každý hrad měl nějakou obranu a tu jsme vždy museli přebít. Náš tým se spolčil s týmem Pony Power, ale moc nám to nepomohlo... Po celou hru jsme si stále dokazovali, že hru nechápeme, popřípadě neznáme všechny pravidla. Naštěstí nám buchtičky se šodo zvedli náladu, a tak jsme znovu v sobě objevili sílu Superhrdiny. Na závěr jsme ještě dostali úkol, který je pro naší skupinku docela obtížný. Máme nacvičit scénku, ve které skočíme do minulosti a změníme dětství největšímu padouchovy Floydovy ( podle nás je největší, i když Honza si pořád myslí, že to má být Zuzana Kocíková).Maminka... Naše skupinka si vybrala, že Floydovy vrátíme maminku. Scénku zpočívá v tom, že Floydova maminka (Bětka) jde společně s Floydem (Sára) a řítí se na ně auto (Robin, Kuba, Bobo), když v tu chvíli tam skočí Batman (Honza) a zachrání je. Celému okamžiku přihlíží náhodný kolemjdoucí (Adélka). Jako odměnu snad dostaneme i tu nedobrou, mastnou, tučnou věc, která každému tak moc chutná - špekáček. Vyčistit zuby, zachumlat, ukolébavka a dobrou noc ...
A teď k té předem slibované bojovce. Bohužel patřím do té starší skupinky, tak o té mladší samozřejmě nic nevím, ale snad měli mít stejnou cestu, ale šli o malinko dřív. Já, jako slušné nevinné dítě jsem si šla ve 22:00 lehnout... už jsem skoro usínala, když k nám do pokoje přišel David cca 23:30, že jsme na řadě. Převlíkli jsme se a společně s dalšími, staršími superhrdiny jsme byli zavedeni na louku, kde nám nejdříve sebrali baterku, za chvíli zjistili, že padouši neví, kdy mají bafat, tak nám jí radši vrátili. Intervaly byly 5 minut... instrukce byly jasné... jděte pořád rovně, mezi stromama a co nejkratší cestou domů. Každý domů trefil, i když ne všichni šli správnou cestou. Těžko říct´, jestli to měli těší nebo lehčí. Něco málo po půlnoci už byli všichni šťastní, že to mají za sebou a šli jsme si lehnout.
Za tým Super- Miški... Adélka
Všechny připomínky a chyby si strčte...........za klobouk...
Žádné komentáře:
Okomentovat